Druhohory

Na Skalách

Přírodní památka v Rabštejnské Lhotě je chráněna díky geologickému fenoménu tzv. transgresi křídových pískovců na ordovické křemence. Vedle toho jsou zde zachovány pozůstatky po těžbě pískovce a relikty příbojové zóny křídového stáří.

GPS: 49° 54′ 57.69″ N, 15° 46′ 18.96″ E

Škrovád

Po obou březích řeky Chrudimky se nacházejí pozůstatky po těžbě tzv. škrovádského pískovce, který tvoří významnou součást architektury Chrudimi. Dnes jsou staré lomové stěny využívány jako horolezecké terény.

GPS: 49° 53′ 54.14″ N, 15° 49′ 22.72″ E

Bítovany

U fotbalového hřiště se nachází přírodní památka V Syslích, kde jsou zachovány slepence a pískovce křídového stáří s viditelnými uhelnými proplástky. V podloží těchto pískovců se nacházejí zvětralé kaolinizované hrubozrnné žuly.

GPS: 49° 53′ 26.94″ N, 15° 51′ 55.52″ E

Skutíčko

V lesích nad obcí jsou zachovány stopy pokusné těžby křídového uhlí. Dnes již zaniklé šachty odhalily četné nálezy zkamenělé pryskyřice, tzv. jantaru. Drobné ukázky jantaru jsou k vidění ve skutečském muzeu.

GPS: 49° 51′ 16.221″ N, 15° 58′ 6.528″ E

Skála a Podskála

Podskála je zajímavé výletní místo, kde lze kromě kostela a romantického údolí nalézt řadu zkamenělin z počátků křídového moře. Za mostkem u bývalých lázní se nachází pramen a v jeho okolí travertin.

GPS: 49° 51′ 55.20″ N, 15° 56′ 42.84″ E

Přibylov

Lom v Přibylově těží restaurátorské opuky, které byly mimo jiné použity i při rekonstrukci rotundy na Řípu. Opuky poskytly řadu unikátních nálezů zkamenělin, řadu z nich je možné spatřit ve skutečském muzeu.

GPS: 49° 51′ 39.92″ N, 15° 58′ 59.99″ E

Štěpánov u Skutče

Mezi Štěpánov a Zbožnovem se u silnice nachází místo staré skládky inertního odpadu, kde bude vystavěn informační altán s venkovní geologickou expozicí. Tematicky se bude jednat o horniny křídového stáří na území Geoparku Železné hory.

GPS: 49° 51′ 25.84″ N, 16° 0′ 31.58″ E

Luže – Košumberk

Na území Luže (Košumberk a Chlumek) jsou popsány jediné dva projevy terciérního vulkanismu na území Geoparku Železné hory. Jedná se o dva vypreparované sopouchy místy s typickou sloupcovitou odlučností a s uzavřeninami, které mají původ v zemském plášti.

GPS: 49° 53′ 1.97″ N, 16° 2′ 3.99″ E

Doly u Luže

V nárazovém břehu řeky Krounky se nachází stratigrafický profil bazálními křídovými sedimenty cenomanu s podložními rychmburskými drobami. Nejzajímavější částí profilu je přibližně jeden metr mocná poloha uhelného lupku.

GPS: 49° 52′ 19.13″ N, 16° 2′ 57.57″ E

Maštale

Tato oblast se rozkládá na rozsáhlém území mezi Prosečí, Zderazí, Novými Hrady a Budislaví. Jedná se o pískovcovou skalní oblast s náznaky skalních měst a s řadou dalších geomorfologických jevů.

GPS: 49° 49′ 10.16″ N, 16° 8′ 10.14″ E

Pivnická rokle

Pivnická rokle se nachází severně od Zderazi. Jedná se o pískovcové kaňonovité údolíčko významné výskytem chráněných druhů rostlin i živočichů.

GPS: 49° 50′ 35.89″ N, 16° 5′ 57.03″ E

Nákle

Mezi dvěma železnicemi před vlakovým nádražím v Heřmanově Městci se nachází skalní výchoz intruzivní horniny – diabasu ordovického stáří. Na povrchu tohoto výchozu jsou nalézány kapsy křídových usazenin s hojnými nálezy zkamenělé fauny příbojové zóny.

GPS: 49° 57′ 19.86″ N, 15° 40′ 29.44″ E

Hrobka

Původní kamenitá stráň s odkrytými křídovými sedimenty je dnes již zcela zarostlá. V minulosti se zde nacházela řada zkamenělin. Dnes je tato lokalita významná díky výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů.

GPS: 49° 53′ 42.13″ N, 15° 48′ 26.97″ E

Hradiště – pískovna

Na úpatí kopce Hradiště se nachází stará pískovna, která je částečně zavezena inertním materiálem. V nezavezené části lomu se nachází ukázky půdních profilů a řady sedimentárních struktur včetně kořenových půd.

GPS: 49° 45′ 9.19″ N, 15° 41′ 9.71″ E

Hlína

U obce Hlína byly v minulosti těženy pískovce křídového stáří bohaté na vápník a z nich se pálilo vápno. Dnes se dají na polích okolo obce najít zbytky tohoto sedimentu s hojnými úlomky schránek zkamenělých mlžů. Severně od obce jsou i pozůstatky po těžbě.

GPS: 49° 51′ 50.23″ N, 15° 55′ 8.52″

Mezihoří

Nad obcí u železniční tratě je vyvinutý plošný sesuv historického založení, na kterém lze pozorovat všechny jeho typické projevy (odlučnou plochu, „opilý les“ a další).

GPS: 49° 52′ 19.18″ N, 15° 54′ 50.02″ E

Studená voda – lom

Jihozápadně od osady Studená voda se nachází malý pískovcový lůmek, kde je odkryt unikátní fenomén. Jsou zde patrné uhelné proplástky zabudované do jednotlivých sedimentárních struktur. Vrstvami procházejí vertikální tunely po činnosti organismů.

GPS: 49° 52′ 45.14″ N, 15° 52′ 51.06″ E

Malhošť

Původně činný písník těžil pískovce až slepence křídového stáří. Ty jsou místy odolnější a vytvářejí výrazné lavicovité struktury.

GPS: 49° 50′ 48.96″ N, 16° 1′ 13.17″ E

Údolí Novohradky pod Košumberkem

V údolí Novohradky jsou vyvinuta výrazná skalní defilé v horninách křídového stáří. Kromě romantických pohledů lze v horninách nalézt i zkamenělou faunu a flóru.

GPS: 49° 52′ 56.48″ N, 16° 1′ 46.31″ E

Horní Sokolovec – písník

V lese u Horního Sokolovce byl v minulosti těžen písek pro místní potřeby. Po uzavření těžby zde vzniklo vhodné prostředí pro rozvoj bažinného ekosystému. Díky tomu je lokalita chráněna jako přírodní památka.

GPS: 49° 43′ 15.88″ N, 15° 42′ 41.78″ E

Střemošická stráň

Nad obcí Střemošice se nachází dobře odkryté skalní defilé, kde se nápadně střídají pevné a méně pevné vrstvy křídového stáří se vzácnou zkamenělou faunou. Na vápnité svahy jsou vázány výskyty vzácných rostlin včetně orchidejí.

GPS: 49° 53′ 39.70″ N, 16° 4′ 25.19″ E

Kostelec u Heřmanova Městce – lom

Lomem uměle odkryté plážové písky cenomanského stáří. Materiál sloužil jako korekční surovina pro výrobu cementu v nedalekých Prachovicích.

GPS: 49° 56′ 13.69″ N, 15° 39′ 13.90″ E

Horní Studenec – lom

Na lokalitě jsou v zavezeném lomu odkryty opuky křídového stáří se vzácnými nálezy zkamenělé fauny.

GPS: 49° 42′ 43.20″ N, 15° 47′ 59.49″ E

Studená voda – pole

Na polích u Studené Vody vycházejí na povrch pískovce cenomanského stáří v podobě úlomků s hojným paleontologickým obsahem.

GPS: 49° 53′ 13.20″ N, 15° 52′ 52.10″ E

Hranice u Malče

Na výchozech pískovců pod Malčí u Hranic lze vidět malý zárodek skalního městečka. Pískovec je ideální houba pro zachytávání vody, proto je v této lokalitě vybudován i zdroj podzemní vody, štola Meziloží.