Proterozoic Era
Chvaletice
Chvaletice byly vyhlášené jako jedno z největších ložisek pyritu a manganu v celém Rakousko Uhersku. Dnes je lom z velké části zavezen popílkem z nedaleké elektrárny. K pozůstatkům těžby patří řada hald, starý sklad munice a v západní části ložiska i pozůstatky lomových stěn.
GPS: 50° 01′ 41.82″ N, 15° 26′ 3.22″ E
Podhořany
Obec Podhořany se rozkládá na hraně železnohorského zlomu, podél něhož došlo k vyzdvižení tělesa Železných hor. Ve svahu před mostkem uprostřed obce se nachází opuštěný lom s výchozy granatických amfibolitů. Jedná se o jeden z nejstarších hornin na území geoparku.
GPS: 49° 56′ 14.16″ N, 15° 32′ 18.67″ E
Běstvina
Ve svahu nad obcí jsou pozůstatky po nedávné těžbě fluoritu a barytu, která skončila v devadesátých letech minulého století. Stále se zde nachází vstup do podzemního systému, viditelné propady nad vytěženými prostory a u Javorky lomy po těžbě vápence.
GPS: 49° 50′ 7.49″ N, 15° 36′ 46.20″ E
Licoměřice
Ve svahu nad Licoměřicemi se nachází pozůstatky po těžbě uranu v podobě odvalů a oplocených důlních objektů.
GPS: 49° 54′ 52.25″ N, 15° 33′ 4.39″ E
Oheb
Skalnatý ostroh se zříceninou hradu Oheb, který se vypíná nad Sečskou přehradou, je klasickou lokalitou s výskytem ohebského krystalinika. Kolmá stěna u silnice vedle přehradní hráze v zimě nabízí romantické pohledy
na řadu ledopádů.
GPS: 49° 49′ 55.20″ N, 15° 39′ 9.50″ E
Skalka u Sovolusk
Výrazný remízek uprostřed pastvin skrývá unikátní ukázky polštářových láv, které dokládají podmořský vulkanismus v oblasti Železných hor v době před více jak 600 miliony let. Dnes je tato lokalita přírodní památkou.
GPS: 49° 58′ 17.93″ N, 15° 32′ 42.59″ E
Litošice
Na návsi se nachází balvan tzv. litošických slepenců, které lze nalézt i v blízkém okolí rybníka. Dále se zde nachází vulkanity různého typu a západně od obce také staré důlní dílo s haldami, kde lze sbírat světově unikátní minerály.
GPS: 49° 59′ 1.12″ N, 15° 30′ 2.09″ E
Lichnice – Kaňkovy hory
Národní přírodní rezervace nabízí řadu zajímavých geologických fenoménů. Ty jsou patrné hlavně v Hedvičině údolí, kde lze pozorovat intenzivní erozní činnost vody. Ze zříceniny hradu Lichnice je krásný rozhled na Čáslavsko a Kutnohorsko.
GPS: 49° 51′ 51.97″ N, 15° 35′ 44.36″ E
Vestec
Na kótě Vestec jsou dodnes dobře patrné pozůstatky po těžbě uranu. Dosud se zachovaly kotvící betonové bloky pro těžní věž a betonová deska nad těžní jámou.
GPS: 49° 45′ 3.78″ N, 15° 45′ 52.13″ E
Sloupno
Nad lomem v bývalé vesnici Štikov je vybudována vyhlídka s možností pohledů do lomu a na široké okolí Chotěboře. Je zde možné spatřit místy konfliktní momenty ve využití území.
GPS: 49° 44′ 5.10″ N, 15° 45′ 40.31″ E
Údolí Doubravy
Od Bílku po horní mlýn u Chotěboře se táhne členité až kaňonovité údolí řeky Doubravy prořízlé v ortorulách Kutnohorsko svrateckého krystalinika. V romantickém údolí je k vidění řada geomorfologických fenoménů. Nachází se zde i mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů.
GPS: 49° 42′ 52.61″ N, 15° 42′ 45.24″ E
Roudná
Ve skalní stěně je zachován kontakt přeměněných hornin poličského krystalinika s horninami křídového stáří v podobě tzv. transgrese.
GPS: 49° 50′ 30.14″ N, 16° 8′ 20.32″ E
Otradov
V lese nad obcí se nacházejí balvany patřící metagranodioritům poličského krystalinika.
GPS: 49° 47′ 9.99″ N, 16° 3′ 11.45″ E
Horní Lhotka
Uprostřed trasy u silnice mezi Rušínovem a Horní Lhotkou se nachází lom, kde je odkryt kontakt pararul a amfibolitů Ohebského krystalinika. Východně od tohoto lomu jsou pozůstatky po středověké těžbě stříbra, pro Železné hory ojedinělé.
GPS: 49° 47′ 0.84″ N, 15° 41′ 17.96″ E
Nehodovka
V okolí osady Nehodovka jsou v polích u obce na první pohled patrné výrazné kopečky. Tyto kopečky jsou tvořeny horninou zvanou hadec, která byla v minulosti mimo jiné využívána i k tvorbě dekoračních předmětů.
GPS: 49° 46′ 7.06″ N, 15° 44′ 13.28″ E
Křemenice
Na poli jižně od obce se v minulosti nacházel lom, kde byla těžena křemenná hmota na výrobu skla. Jsou zde popisovány i nálezy fialových krystalů ametystu. Dodnes je možné sbírat tento materiál na poli.
GPS: 49° 45′ 47.92″ N, 15° 45′ 39.51″ E
Ševcova skalka u Obory
V lesích u Bezděkova se nachází řada osamocených rulových skalek deformovaných mrazovými procesy. Jednou z nich je i Ševcova skalka
GPS: 49° 43′ 7.27″ N, 15° 43′ 56.67″ E
Koukalky
Severovýchodně od Chotěboře se v lese nachází série rulových skalek místy značných rozměrů, které jakoby najednou vykukují z okolního relativně plochého terénu
GPS: 49° 43′ 21.53″ N, 15° 41′ 17.38″ E
Chotěboř B82
Kousek od kapličky sv. Anny u Chotěboře se nachází několik opuštěných lomů, kde se nachází zcela neobvyklá hornina v podobě vložky v okolích ortorulách. Jedná se o tzv. metatrachyandezit.
GPS: 49° 43′ 18.80″ N, 15° 41′ 13.26″ E
Libice nad Doubravou – skarn
V údolí řeky Doubravy se nachází v geoparku ojedinělý výchoz horniny zvané skarn, která je na první pohled velmi těžká a bývá zdrojem různých kovů.
GPS: 49° 44′ 47.63″ N, 15° 41′ 9.71″ E
Havířské jámy
Nedaleko Kraskova v údolí Zlatého potoka se nachází oplocený terénní zářez. Jedná se o staré důlní průzkumné dílo, které však nikdy nenabylo většího významu. Proti proudu i po proudu od tohoto místa se nachází tzv. sejpy, tedy kopečky po rýžování zlata.
GPS: 49° 51′ 49.89″ N, 15° 38′ 14.65″ E
Semtěš – Vlčí skála
Romantická Vlčí skála s kamenným posezením je výsledek mrazového zvětrávání chvaletických žul.
GPS: 49° 58′ 40.81″ N, 15° 29′ 46.10″ E
Semtěš – Vápenka
Osada Vápenka u Semtěše dostala své jméno po vápenci, který se zde těžil. Dodnes je zde zarostlý lom. Na opačné straně obce se nachází místo, kde probíhal uranový průzkum. Stopy po těžbě jsou patrné dodnes. Nedaleko od osady se nachází zbytky středověkého hradiště.
GPS: 49° 58′ 0.34″ N, 15° 31′ 3.48″ E
Obří postele
Kameny v podobě velkých postelí lze nalézt jižně od Zdechovic. Bloky chvaletické žuly byly vlivem mrazového zvětrávání zdeformovány do dnešní „postelové“ podoby.
GPS: 50° 00′ 9.54″ N, 15° 27′ 43.83″ E
Morašice – lom
Zaniklý lom u Morašic těžil chvaletickou žulu. Lom je dnes zarostlý, přesto jsou vidět pozůstatky po těžbě. Lom je významný i z hlediska výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů.
GPS: 49° 59′ 52.50″ N, 15° 28′ 24.94″ E
Morašice – halda
U hájenky v Morašicích je stará halda s výskytem zajímavých minerálů. Materiál pochází z nedalekého ložiska ve Chvaleticích.
GPS: 49° 59′ 53.24″ N, 15° 29′ 10.96″ E
Obora – erlan
Nevýrazné návrší je budováno čočkou erlánu. Jedná se o vzácnou horninu s výrazným páskováním a vysokým obsahem granátu, který vytváří červené pruhy.
GPS: 49° 43′ 3.01″ N, 15° 44′ 21.37″ E
Chotěboř – areál Geofondu
Areál se zbytky staveb po těžbě uranového zrudnění, později sklad vrtných jader. Za areálem je stále k vidění ústí staré těžní jámy a budova, která sloužila jako strojovna důlního výtahu.
GPS: 49° 43′ 14.75″ N, 15° 41′ 37.57″ E
Proseč – lom
Nečinný lom s pozůstatky po těžebních technologiích je ukázkou přirozené obnovy, tzv. sukcese. Ta se projevuje i výskytem vzácných orchidejí a mokřadních rostlin.
GPS: 49° 48′ 7.03″ N, 16° 7′ 27.05″ E
Skalky u Lhotky
V lese u Třemošnice se nacházejí výrazné skalní útvary tvořené rulami kutnohorského krystalinika.
GPS: 49° 51′ 17.94″ N, 15° 35′ 6.05″ E
Březinka
Březinka je spojena s průzkumem rud a těžbou uranu. Posledním pozůstatkem je důlní vozík umístěný v bývalém areálu dolů, kde je k vidění i vojenská technika. Část zrudnění byla těžena i povrchově v nedalekém zatopeném lomu.
GPS: 49° 55′ 33.95″ N, 15° 33′ 55.60″ E
Bezlejov
V okolí Chotěboře se nejčastěji v lesích nachází rozkopaná zem, velké kuželovité díry, malé haldičky, pinky či dlouhé rýhy po vydobytých rudních žilách. Tyto výkopy naznačují, že kdysi dávno se zde těžilo to, co člověk ke svému životu potřeboval, ať zlato, železo či stříbro.