Žumberk

Vyvřeliny (plutonity)

lokalita 12

Kde jsme?

GPS: 49° 52′ 27.64″ N, 15° 51′ 8.06″ E

 

Nacházíme se ve střední části Národního geoparku Železné hory, v místech, kde končí Železné hory, přecházející severovýchodním směrem do plochého území Východočeské tabule.

Kde jsme geologicky?

Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu prvohorních magmatických hornin. Za svoji dnešní podobu vděčí vnitřním geologickým silám – horotvorným pochodům, které formovaly podpovrchové magmatické těleso a vnějším geologickým silám, které ho obnažily.

Co tu bylo?

- 350 – 300 miliónů let

Ke konci prvohor (paleozoika), na konci devonu a v průběhu karbonu, došlo ke srážce dvou velkých zemských desek, jižní Gondwany a severní Laurasie. Tato srážka způsobila orogenezi (horotvorný pochod), který se nazývá variský (hercynský). Vzniklo rozsáhlé a vysokého pohoří, které se táhne dnešní Evropou zhruba z území Španělska, jižní Anglie, přes Francii, Německo k nám do Čech. Vrásnění pohoří bylo doprovázeno vulkanickou činností, přeměnou původních hornin a do zemské kůry pronikla velká tělesa hlubinných magmatických hornin (plutony). Došlo k vytvoření pevného základu Českého masivu.

Co je tu dnes?

V blízkém okolí Žumberka je možné pozorovat dvě geologické jednotky. Je to nejsevernější část železnohorského plutonického komplexu, rozsáhlého magmatického tělesa v srdci Železných hor, které je na svém severovýchodním okraji lemováno subvulkanickými horninami lukavické série, o kterých lze říci, že tvoří vnější plášť plutonu.

Železnohorský pluton je v těchto místech budován tzv. žumbereckou žulou, což je hornina typická svou červenou barvou. Také se jí říká červená žula. Náleží nasavrckému plutonu, který vznikl pravděpodobně v mladším paleozoiku v průběhu variské orogeneze.

Hlavní horniny lukavické série se jmenují porfyry a porfyroidy, jejich charakteristickým rysem je velké postižení horotvorným tlakem, takže místy vypadají jako břidlice. Na některých místech obsahují tyto horniny značné množství pyritu (zlatě lesklý sulfid železa).

Co ovlivnil člověk?

Červená žumberecká žula se dobývala od nepaměti, v blízkém okolí se nachází několik pozůstatků opuštěných lomů (např. zatopený lom v centru obce).

V současnosti je kámen těžen dvěma jámovými etážovými lomy, v údolí potoka Ležák. Lomy pozměnily a poznamenaly tvář původní krajiny a zároveň odkryly zajímavé geologické fenomény. Horniny lukavické série byly těženy pro vysoký obsah pyritu v blízkosti obce Lukavice, kde byla také nejstarší chemická továrna na území Rakouska-Uherska na jeho zpracování.

Co se objevilo?

Studium geologických poměrů blízkého okolí probíhá od 40. let 20. století až do současnosti. Geologové zkoumali zastoupení jednotlivých horninových typů a došli k závěru, že žumberecká žula je biotitický granit (obsahuje tmavou slídu), v některých místech pak přechází do porfyrické facie (obsahuje vyrostlice živců – světlých silikátů), místy je až sklovitá s vyrostlicemi živců a křemene. Vlastní žulové těleso obsahuje ještě další typy hornin, jako šedočerné granity s amfibolem (černý silikát) a četné ostře ohraničené uzavřeniny tmavých barev. Z toho je možné usuzovat, že magmatické těleso není jednotné a postupně procházelo několika fázemi vzniku.

Žumberecká žula je masivní hornina, místy s typickou kvádrovitou odlučností, ale převážně je velmi silně tektonicky rozpukána, na kontaktu mezi jednotlivými horninovými typy se vyskytují tzv. mylonitizované zóny (zóny, kde je původní tvář horniny silně drcena působením horotvorných tlaků).

Stáří horniny bylo stanoveno na 320 miliónů let, řadí se do pozdně variské horotvorné orogeneze.

V přípovrchových partiích lomu pak je možné pozorovat zvětrávání horniny, které způsobuje změnu barvy.

Horniny lukavické série mají původně vulkanický původ, ale byly následnými horotvornými pochody silně postiženy tlakově a následně také přeměněny prostupem horkých roztoků (tzv. hydrotermální přeměna), které ji obohatily o další minerály, např. způsobily jejich impregnaci pyritem. Jejich stáří není přesně známo, předpokládá se, že vznikly také při variském horotvorném cyklu, ale přímé důkazy zatím chybí.

GVO Železné hory 2014

V rámci projektu Železné hory – GVO byly zhotoveny dvě informační tabule, umístěné v blízkosti požární nádrže v centru obce Žumberk. Hlavní činné lomy se nacházejí asi 500 m severozápadně, při silnici směrem na Lukavici, v údolí potoka Ležák. Lomy jsou činné a přístupné pouze po dohodě s provozovatelem.

Různé „žuly“ od Žumberka (Daniel Smutek)