Brloh

Kde jsme?

GPS: 49° 59′ 54.74″ N, 15° 33′ 10.35″ E

Nacházíme se v severní části Národního geoparku Železné hory, v místech, kde Železné hory přecházejí do plochého území Východočeské tabule. Severně od místa, kde stojíme, jsou zachovány zajímavé skalní výchozy, které odhalil zaniklý lom.

Kde jsme geologicky?

Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu sedimentárních hornin prvohorního a druhohorního stáří, která zde uložila dvě různě stará moře.

Co tu bylo?

Co je tu dnes?

V území mezi obcemi Jankovice a Horními Raškovicemi jsou v úzkém pruhu zachovány horniny, které nazýváme lipoltické souvrství. Co se týče jejich stáří, pocházejí z počátku ordoviku a jsou součástí většího komplexu hornin zachovalých z prvohor, tzv. chrudimského paleozoika. Původní horniny byly vlastně nezpevněné mořské sedimenty – různé písky a bahna, které byly ovlivněny dalšími geologickými pochody, takže dnes jsou z nich pevné, většinou šedé, místy červenavě až rezavě zbarvené (od sloučenin železa) horniny. Z písků vznikly pískovce a křemence, z bahen pak prachovce a břidlice. Horotvorné pochody ovlivnily uložení vrstev sedimentů. Původně vodorovně uložené sedimenty byly za pomocí tlaků ohnuty a v blízkém okolí Přelouče, v tzv. přeloučské synklinále, můžeme vidět jejich mísovité uložení. Uprostřed jsou uloženy sedimenty starší (kambrické), postupně lemované sedimenty mladšími.

Zbytky svrchnokřídového moře jsou uchovány jako tzv. příbojová zóna. Světle šedožluté sedimenty vyplňují lokální deprese v podložních ordovických sedimentech. Jedná se vlastně o okraj svrchnokřídového moře, které nám bylo zachováno v sedimentech české křídové pánve. Sedimenty v okolí Brlohu mají charakter pískovců, místy s hrubými valouny, které jsou tvořeny různorodými horninami – pak hovoříme o slepencích.

V blízkém okolí Brlohu je možné vidět horniny lipoltického souvrství a svrchní křídy v údolí Brložského potoka, který se postupně prohlodal přes téměř vodorovně uložené svrchnokřídové vrstvy do strmě ukloněných vrstev ordovických křemitých prachovců, břidlic, křemitých drob a pískovců.

Co ovlivnil člověk?

Odolné horniny lipoltického souvrství byly dobývány v řadě místních lůmků založených v jižním okolí obce a využívány jako kamenivo pro místní účely. Kameny dobývané v největším z lomů byly využity při stavbě Wonkova mostu přes řeku Labe v Pardubicích. Těžbou byly odkryty zajímavé geologické fenomény, blízké okolí bylo místem nálezů důležitých zkamenělin.

Co se objevilo?

Historie výzkumů ordovických sedimentů v okolí Brloha sahá až do 30. let 20. století, kdy zde byli poprvé objeveni zástupci ordovických zkamenělin. Jednalo se o mírně tlakově deformované schránky trilobitů a ramenonožců, z nichž některé se daly dobře určit a srovnat s podobnými, stejně starými zkamenělinami z barrandienu (hlavní oblast výskytu prvohorních hornin v Čechách v území mezi Plzní a Prahou).

Oblast výskytu stejných prvohorních hornin tak byla prodloužena až do východních Čech. Jako zajímavost je možné zmínit, že úlomky této samé horniny i se zbytky zkamenělin byly nalezeny v blízkosti Pardubic – u Semtína, kde se vyskytuje tzv. semtínská brekcie, což je hornina, kterou na zemský povrch z hlubin vynesla čedičová žíla vzniklá v terciéru.

Výzkumy v okolí Brlohu pokračovaly i ve 40. a 50. letech 20. století, nalezené zkameněliny se staly součástí sbírek Národního muzea v Praze, kde jsou uloženy dodnes.

GVO Železné hory 2014

V rámci projektu Železné hory – GVO byla zhotovena informační tabule, umístěná při okraji lomu, který se nachází za posledním stavením na jihozápadním okraji obce Brloh. Terenní práce obnášely vyčištění skalních stěn od vegetace a jejich omytí tlakovou vodou. Na revitalizaci okolí lomu se spolupodílela obec Brloh. Na skalním výchozu byla umístěna kovová tabulka s nápisem KŘEMENEC.