Chvaletice

Kde jsme?

GPS: 50° 01′ 41.82″ N, 15° 26′ 3.22″ E

Nacházíme v severozápadním výběžku Národního geoparku Železné hory, v místech, kde končí hřbet Železných hor a za řekou Labe se rozprostírá Východočeská tabule.

Kde jsme geologicky?

Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu přeměněných starohorních (proterozoických hornin).

Místní horniny ukrývají svědectví o přítomnosti dvou různě starých moří, sopečné činnosti,

horotvorných pochodech (vrásněních) a významné akumulaci rud.

Co tu bylo?

Co je tu dnes?

Podél severovýchodního svahu Železných hor mezi Týncem n. L. a Zdechovicemi jsou zachovány slabě přeměněné horniny charakteru tmavých fylitických břidlic a drob s žílami a ložemi vulkanitů, které náležejí chvaletickému proterozoiku.

Uvnitř vrstevního sledu je uložena význačná poloha černých kyzových břidlic s čočkovitými ložisky rud železa a manganu. Ložisko je sedimentárního původu, obohacené minerálními roztoky, které mají původ ve vulkanické činnosti. Následně bylo ovlivněno tlakovými, teplotními a látkovými změnami při horotvorných pochodech.

V jižním okolí Chvaletic a Zdechovic se nachází čočkovité těleso nazývané chvaletický masiv, který je tvořen biotitickou chvaletickou žulou. Má charakteristickou růžovou barvu a je postižená křehkými poruchovými zónami, podél kterých došlo k různé přeměně původní horniny. Hornina se těží v povrchovém lomu na jižním okraji Chvaletic a používá se jako kamenivo.

V severním okolí Chvaletic se vyskytují zbytky svrchnokřídových (cenomanských a turonských ) sedimentů, původních mořských usazenin – jílů, písků a štěrků. Postupně došlo hlavně vlivem tlaku nadloží k jejich zpevnění, a proto dnes mají charakter pískovců, prachovců a jílovců.

Co ovlivnil člověk?

Dolování železné rudy v blízkém okolí je doloženo již od středověku (kronikář Václav Hájek z Libočan).

V 19. století dochází k postupnému rozvoji jejich těžby. Nejdříve byly používány rudy uložené nejblíže k zemskému povrchu, v tzv. železném kloubouku, který vzniká oxidací kyzových břidlic.

V letech 1945 – 1954 byl proveden ložiskový průzkum území mezi Chvaleticemi a Zdechovicemi, při kterém bylo ověřeno rozsáhlé zrudnění.

Posléze byla zahájena těžba pyritových břidlic, které sloužily jako zdroj síry pro výrobu kyseliny sírové a další produkty potřebné pro chemický průmysl.

Těžbu a zpracovávání suroviny provozoval podnik Chvaletické pyritové manganorudné doly ve velkém jámovém lomu o délce 2 500 m, šířce 500 m a hloubce cca 150 m (10 pater). Vedlejším pruduktem těžby byly manganové rudy, jejichž zpracování nebylo v dané době reálné a rentabilní. Vytěžená surovina byla uložena do velkých odvalů mezi železniční tratí a řekou Labe. Dodnes jsou evidovány jako potencionální ložiska manganu.

Po objevení velkých ložisek síry v Polsku byly v roce 1975 těžební práce ukončeny a zdevastovaný prostor byl využit pro stavbu tepelné elektrárny Chvaletice, jámový lom byl použit jako usazovací nádrž pro popílek, kterým byl postupně zaplaven.

Hornická činnost ovlivnila i sídelní strukturu území. Postupně zanikly původní podhorské vesničky Chvaletice a Telčice. Chvaletice byly z velké části zbourány, na hraně lomu se ocitl kostel, pro horníky byla postavena Hornická čtrť. Na místě Telčic vzniklo velké sídliště, jehož infrastruktura vznikala zdlouhavě a většinou svépomocí místních obyvatel.

Hornická činnost také nepříznivě ovlivnila horninové prostředí a podzemní vody v širokém okolí. Chemismus podzemních vod se změnil vlivem zvětrávacích procesů odvalů a hlušiny z ložiska Chvaletice a deponií odkališť severně od Elektrárny Chvaletice. Mineralizace dosahuje 10 g/l – 150 g/l a je zejména ovlivněna masivním výskytem hořečnatých a síranových iontů. Dále jsou ověřeny relativně vysoké koncentrace chloridů, vápníku, železa, manganu, typická je také velmi vysoká hodnota oxidovatelnosti.

Co se objevilo?

Těžba nerostných surovin na ložisku Chvaletice objevila také jedno z nejbohatších českých nalezišť minerálů.

Bylo zde zdokumentováno asi 80 druhů nerostů, na počest zdejšího naleziště byl také pojmenován v roce 1986 nalezený minerál chvaleticeit (sulfát manganu a hořčíku).

K nejčastěji objevujícím se minerálům patřil pyrit (sirník železa), který se vyskytoval jako masivní zlatě lesklé zrudnění (tzv. kyzák) a nebo krystalovaný.

Dále se hojně vyskytoval růžový rodochrosit (karbonát s manganem), a rodonit (silikát s manganem), jehož červené krystalky tvořily esteticky působivé sbírkové kousky.

Hojně byl nalézán siderit (karbonát s železem), ankerit (karbonát s železem a vápníkem) a křemen (oxid křemíku).

Ke vzácným a vyhledávaným chvaletickým minerálům náležely helvín, kutnahorit a tefroit. K zajímavým patřily i nerosty vzniklé povrchovým zvětráváním kyzů, především sulfáty a fosfáty železa a manganu (delvauxit, destinezit, melanterit, vivianit, pyroxmangit).

V současnosti je naleziště přístupné pouze na posledním patře v západní části lomu, kde se vyskytují na výchozech grafitických břidlic náteky a povlaky druhotných sulfátů, především zeleného melanteritu, bílého epsomitu a chvaleticeitu, který tvoří jemné narůžovělé agregáty. Všechny tyto sulfáty jsou velmi křehké a rozpadavé a nehodí se ke sběru.

GVO Železné hory 2014

V rámci projektu Železné hory – GVO byly zhotoveny dvě informační tabule. Nacházejí se na západním okraji starých Chvaletic (Hornická čtvrť), při silnici z Chvaletic do Horušic, v místech se širokým výhledem na popisovanou lokalitu.