Kde jsme?
GPS: 49°53’37.09″ N, 15°44’17.07″ E
Nacházíme se ve střední části Národního geoparku Železné hory, zhruba v polovině povlovnějšího severovýchodního svahu Železných hor, který se sklání směrem k Chrudimi.
Kde jsme geologicky?
Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu zajímavých prvohorních (paleozoických) hornin, které v sobě ukrývají důkazy o činnosti dávných organismů.
Co tu bylo?
- 470 miliónů let
V ordoviku, v průběhu druhého útvaru prvohor (paleozoika) se naše území nacházelo na jižní polokouli, v místech mělkého moře, které se rozkládalo v blízkosti superkontinentu Gondwany. Podnebí bylo patrně mírné až chladné, se zřetelnými výkyvy, které ovlivňovaly kolísání mořské hladiny. Moře bylo obydleno hlavně bezobratlými živočichy, nejznámější zástupci jsou trilobiti, ramenonožci, červi, měkkýši a hlavonožci.
Co je tu dnes?
Blízké okolí obce Deblov je budováno prvohorními (paleozoickými) horninami, které nazýváme míčovské souvrství. Co se týče jejich stáří, pocházejí ze středního ordoviku a jsou součástí většího komplexu hornin, zachovaných z prvohor, tzv. chrudimského paleozoika. Původní horniny byly vlastně nezpevněné mořské sedimenty, různé písky a bahna, které byly ovlivněny dalšími geologickými pochody, takže jsou z nich pevné, většinou šedé nebo béžové horniny. Z písků vznikly pískovce a křemence, z bahen pak prachovce a břidlice. Horotvorné pochody ovlivnily rovněž uložení vrstev sedimentů. Původně vodorovně uložené sedimenty byly pomocí tlaků ohnuty a rozlámány, takže dnes jsou uloženy v tzv. vápenopodolské synklinále (útvar podobný míse, který má ve svém středu nejmladší horniny, postupně k okrajům jsou horniny starší).
Míčovské souvrství budují tmavé jílovité břidlice a převážně světle šedé skalecké křemence. To jsou odolné horniny, které prošly kontaktní metamorfózou (přeměna teplem, kterým působilo blízké magmatické těleso železnohorského plutonu). V terénu jsou patrné jako vyvýšeniny protáhlé ve směru od jihozápadu k severovýchodu.
Co ovlivnil člověk?
Nacházíme se v krajině s velmi starým podložím, které bylo v průběhu věků podrobeno velkému odnosu a nyní je obroušené, zarovnané a zakryté mladším sedimentárním pokryvem. Výskyt přirozených skalních výchozů je proto z hlediska geologického bádání velmi důležitý. Bohužel se vyskytují většinou v lesních porostech, kde brzy zarůstají vegetací a stávají se špatně dostupnými a nebo vegetace zcela zakryje geologické fenomény. Proto je důležité takové výchozy v terénu objevit a postarat se o jejich uchování.
Co se objevilo?
V pevných skaleckých křemencích chrudimského paleozoika se vyskytují fosilní stopy dávných organismů, odborně nazývané ichnofosilie. Byly pozorovány již na konci 19. století (Krejčí a Helmhacker, 1881), kdy byly popisovány jako dlouhé rourky zvané „scolitus“. Znovu se o ně začali badatelé zajímat až na konci 20. a začátku 21. století. Na lokalitě Deblov se zachovala unikátní ohlazená vrstevní plocha, na které jsou fosilní stopy dobře patrné.
I laické oko uvidí rourkovité nebo trubičkovité útvary, které jsou stopami po lezení, vrtání a nebo to jsou stopy po jednoduchých doupatech dávných organismů (můžeme si představit třeba dnešní mořské červy, kteří si také budují své příbytky v mořském dně).
Odborníci třídí fosilní stopy do tzv. ichnorodů, které mají svá jména.
Na této lokalitě byly nalezeny ichnorody Pragichnus, Phycodes a Skolithos.
GVO Železné hory 2014
V rámci projektu Železné hory – GVO byla zhotovena informační tabule, umístěná u místní komunikace na jižním okraji Deblova. Samotný geotop se nachází ještě asi 450 m jižním směrem, přístupný po asfaltové cestě k lesu a dále lesním porostem směrem k vrcholu Chocholka. Vrstevní plocha, zachovaná v rámci skalního výchozu byla očištěna od náletového porostu a vegetace a omyta tlakovou vodou (GPS: 49°53’25.94″ N, 15°44’24.67″ E).