Kde jsme?
GPS: 49° 42′ 50.12″ N, 15° 48′ 10.74″ E
Nacházíme se v jižním výběžku Národního geoparku Železné hory, na jihozápadním svahu Železných hor, který postupně upadá do Doubravské brázdy s klikatící se Doubravou. Blízké okolí malebně uložené obce skýtá důležité zdroje podzemní vody, které v dokonalé kvalitě zhotovili naši předkové a které nám slouží dodnes.
Kde jsme geologicky?
Nacházíme se v Českém masivu, v jihovýchodní části české křídové pánve, která je zde zachována podél celého jihozápadního okraje Železných hor ve struktuře nazývané křída Dlouhé meze. Svrchnokřídové sedimenty zde byly modelovány následnými geologickými pochody a vytvořily strukturu velmi příznivou pro tvorbu a využívání podzemních vod.
Co tu bylo?
- 95 miliónů let
V průběhu druhohor dochází k postupnému rozpadání velkého kontinentu Pangea na jednotlivé zemské desky, které se posunují po plastické astenosféře.
Ke konci druhohor (mezozoika) se nachází naše území na severní polokouli, stává se součástí euroasijské desky. Podnebí bylo velmi teplé, mluví se o skleníkovém efektu, který způsobil zvýšení hladiny moří, při kterém došlo k zalití velké části souší.
Ve svrchní křídě (části posledního útvaru druhohor) je naše území mělkým mořským průlivem, který postupně zalévá mělké a teplé moře. Nacházíme se v místech mělkého příbřežního pásma, místy písčitého, které bylo bohatě oživeno zástupci mlžů, plžů, korýšů a ryb. S nástupem záplavy docházelo postupně k prohlubování sedimentačního prostoru.
Co je tu dnes?
Podloží zájmové lokality je budováno sedimenty svrchnokřídového stáří, které tvoří výběžek české křídové pánve uložený podél jihozápadního svahu Železných hor jako křída Dlouhé meze. Jedná se o souvrství původně nezpevněných převážně mořských sedimentů, které postupem času prošly diagenezí (zpevněním).
Nejhlouběji uložené jsou slepence a jílovce peruckého souvrství, které pocházejí ještě ze sladkovodního prostředí, nad nimi následují pískovce a jílovce mořského původu, o mocnosti mezi 6 m až 25 m, které patří korycanskému souvrství. Obě tato souvrství pocházejí z cenomanu (první stupeň svrchní křídy). Na nich jsou uloženy asi 40 m mocné slínovce a písčité slínovce bělohorského souvrství, které mají původ ve spodním turonu (nejstarší část druhého stupně svrchní křídy). Nejblíže k zemskému povrchu se nachází jizerské souvrství, tvořené tvrdšími prachovitými slínovci se spongilitickou příměsí, které pocházejí ze středního turonu (prostřední část druhého stupně svrchní křídy).
Původně téměř horizontálně uložená souvrství, které zde zanechalo svrchnokřídové moře, byla následně postižená tektonickými silami, které způsobily jejich dnešní uložení. Sedimenty se rozpadly do jednotlivých ker a na tektonických liniích došlo ke vzájemnému pohybu těchto ker. Největší pohyb proběhl podél železnohorského zlomu, těleso Železných hor bylo vyzdviženo o několik set metrů.
Větší část sedimentů byla odnesena erozí a zbylá souvrství jsou mírně prohnutá a tvoří jednokřídlou strukturu, která je na straně k Železným horám omezená železnohorským zlomem.
Svrchnokřídové sedimenty mají v těchto místech příznivé charakteristiky pro tvorbu a pohyb podzemní vody. V jednotlivých souvrstvích se vyskytují horniny s kolektorskými vlastnostmi, které jsou víceméně přírodně odděleny horninami s izolačními vlastnostmi, pro podzemní vody téměř neprostupné.
Vytváří se v nich proto vícekolektorový hydrogeologický systém. Nejníže uložený kolektor A je vázán na pískovce cenomanského stáří, následuje kolektor B, který se vytváří v písčitých prachovcích spodního turonu a nejvýše je uložen kolektor C, vázaný na prachovité slínovce středního turonu. Pohyb podzemních vod je velmi ovlivňován tektonickými liniemi, které způsobují, že jednotlivé kry svrchnokřídových sedimentů mají svůj režim koloběhu podzemních vod, v okolí Horního Studence byla vymezena kra Horního Studence. Část podzemní vody v této kře také pochází z přilehlých krystalinických hornin, je přiváděna po tektonických liniích. K odvodnění podzemní vody v tomto území docházelo převážně formou vrstevních pramenů, odvodňován je zde hlavně kolektor A a B.
Co ovlivnil člověk?
Již naši předkové si všimli, že na mnoha místech na jižním okraji po celé délce zástavby obce Horní Studenec se vyskytují prameny. V první polovině 20. století byly vybudovány různé typy jímacích objektů. Technicky se jedná o jednoduché pramenní jímky, které podchytily pramenní vývěr, ale také o delší zářezy, štoly a galerie, které sbírají vodu po linii svrchnokřídových vrstev. Vždy jsou to velmi precizně vybudované objekty, jejich převážným zhotovitelem byla firma Chmelík. Každý objekt má svůj název, např. Maturovy prameny, Culkovy prameny, Němcovy prameny, štola Sušárna, štola MNV, štola u kostela nebo štola I. V 80.tých letech 20. století proběhl v území hydrogeologický průzkum a tyto zdroje byly posíleny vrtanými studnami.
Co se objevilo?
Místní zdroje poskytují kvalitní podzemní vodu, která vyhovuje ve všech sledovaných ukazatelích kvalitě pitné vody.
Vodárenské objekty jsou dnes součástí vodárenské soustavy zásobující Chotěbořsko a část Havlíčkobrodska.
GVO Železné hory 2014
V rámci projektu Železné hory – GVO byla zhotovena informační tabule umístěná na západním okraji obce Horní Studenec, při silnici Horní Studenec – Podmoklany, asi 100 m před dopravní značkou označující konec obce. Areály jímacích zařízení jsou přístupné pouze se zástupcem provozovatele.