Kde jsme?
GPS: 49° 52′ 10.76″ N, 15° 37′ 12.32″ E
Nacházíme se v západní části Národního geoparku Železné hory, ve výrazné terénní depresi, ukryté ve vrcholové části hřebene Železných hor. Červenavá barva polí v blízkém okolí Kraskova je tajemnou indicií existence hornin, které pocházejí z časů, kdy zde vládlo nehostinné pouštní klima mladších prvohor (paleozoika).
Kde jsme geologicky?
Nacházíme se v Českém masivu, v území které náleží k brázdám, ve kterých došlo k zachování sedimentů mladších prvohor (paleozoika). Brázdy mají tvar úzce protáhlých depresí. Většinou vznikají v místech tektonických zlomů. Jsou to území, která hluboce zaklesla vůči svému okolí a zůstal v nich zachován sled sedimentárních hornin, které byly ze sousedních území obroušeny a odneseny erozí. Zdejší výskyt se řadí k tzv. jihlavské brázdě, která je na většině svého území ukrytá pod mladšími horninami a je dokladovaná za pomoci hlubokých vrtů. Brázda začíná u Hradce Králové a míří přes Chotěboř směrem k Jihlavě.
Co tu bylo?
- 350 – 300 miliónů let
Na konci karbonu (pátý útvar prvohor) a začátku permu (šestý útvar prvohor) doznívá velký horotvorný cyklus (variské vrásnění), při kterém vzniká na našem území velké pásemné pohoří (tzv. variscidy), čímž vznikl pevný základ českého masivu.
Zdejší území se stává součástí jednoho velkého kontinentu Pangea, vzniklého srážkou dvou menších tektonických desek, severní Laurasie a jižní Gondwany (přičemž naše území se nacházelo na okraji Gondwany). Horstvo je tvořeno horninami, které prošly složitými pochody přeměny a tektonickým postižením, při kterém byly ohýbány, lámány a přesouvány horninové kry. Horotvorné pochody vyvolají výstupy žhavého magmatu, které se buď vylévá na povrch, anebo vytváří velká bochníkovitá tělesa skrytá pod povrchem. Území se nachází zhruba na úrovni rovníku, vládne zde teplé a suché podnebí, ve kterém dochází k obrušování horstva a k rychlému odnosu materiálu do depresí, kde se ukládá ve velkých mocnostech. Vytvoří vrstvy štěrků, písků a jílů. Suché pouštní podnebí dává sedimentům typickou rezavou až červenou barvu, která je způsobená sloučeninami železa, vzniklými při aridním zvětrávání. Postupem času dochází k jejich zpevnění, občas se do nich vylejí lávové proudy vzniklé sopečnou činností.
Co je tu dnes?
Lokalita se nachází ve výrazné terénní depresi založené mezi tektonickými liniemi v území mezi Prachovicemi, Sečí a Lichnicí. Jmenuje se kraskovská pánev a jsou v ní zachovány rezavě, červeně a šedě zbarvené sedimenty, které řadíme obecně k permokarbonu (horniny suchozemského původu z těchto dvou útvarů jdou špatně rozlišit).
Pánev má tektonické založení, podle zlomů došlo k zaklesnutí zdejších hornin, kterými jsou arkózovité nebo drobovité pískovce až slepence (tedy zpevněné sedimentární horniny, které se skládají z velmi pestrých, různě velkých horninových úlomků). Jejich mocnost zatím nedokážeme odhadnout, geologické průzkumy nebyly zatím natolik důkladné.
Co ovlivnil člověk?
Nacházíme se v krajině, kde je staré prvohorní podloží zakryté mladším sedimentárním pokryvem, vzniklým ve čtvrtohorách. Občas je možné pozorovat červené zbarvení ornice na polích, které je dané přítomností podílu sloučenin železa v úlomcích kamení, vynesených hlubokou orbou.
Drobné přirozené výchozy odkryla příroda, nacházejí se totiž v údolích Počáteckého a Zlatého potoka a ve stráni nad rybníkem Peklo, způsobila je většinou vodní eroze. Ostatní odkrytí těchto hornin záleželo na lidech a došlo k němu na místech několika staveb v 50. letech 20. století, jako např. při stavbě retenčních hrází a vodovodu prachovické cementárny.
Co se objevilo?
První geologické zkoumání hornin mladšího paleozoika proběhlo na konci 19. století, v rámci sestavování první geologické mapy Železných hor. Další výzkumy pak byly uskutečněny ve 40.tých a 50.tých letech 20. století, kdy byly popsány hlavní horninové typy a několik horninových profilů. Bylo dokumentováno, že v okolí Kraskova nasedají tyto mladoprvohorní sedimenty na granitové horniny nasavrckého plutonu a jsou tedy prokazatelně mladší než toto jejich západní sousední těleso.
Stále ještě chyběl paleontologický důkaz o přesnějším stáří zdejších sedimentů. Byl nalezen v roce 1965, kdy v rámci kurzu geologického mapování studentů geologie na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy byly objeveny tři úlomky araukaritů v sedimentech asi 500 m severovýchodně od Seče. Araukarity jsou zkamenělé části kmenů kordaitů, což jsou předchůdci jehličnanů, vysoké stromovité rostliny s chůdovitými kořeny a s velkými kopinatými listy, které se nacházejí hlavně v Podkrkonoší. Tento první paleontologický důkaz ukazuje na pravděpodobnou příslušnost zdejších hornin k vrstvám karbonského stáří.
GVO Železné hory 2014
V rámci projektu Železné hory – GVO byla zhotovena informační tabule, umístěná v centru obce Kraskov, při silnici č. 337 z Třemošnice do Seče. Geotop se nachází asi 500 m západně od informační tabule, v severním okolí rybníků Horní a Dolní Peklo. Samotné výchozy permokarbonských hornin jsou dnes zasucené, proto byl v těchto místech proveden vrtný průzkum, který ověřil charakter těchto prvohorních sedimentů.