Kde jsme?
GPS: 49° 54′ 57.69″ N, 15° 46′ 18.96″ E
Nacházíme se ve střední části Národního geoparku Železné hory, v blízkosti jeho severní hranice. Železné hory zde končí a směrem k Chrudimi přecházejí do ploché Východočeské tabule.
Kde jsme geologicky?
Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu sedimentárních hornin prvohorního a druhohorního stáří. Místní horniny ukrývají svědectví o přítomnosti dvou různě starých moří.
Co tu bylo?
- 490 miliónů let
V ordoviku, v průběhu druhého útvaru prvohor (paleozoika) se naše území nacházelo na jižní polokouli, v místech mělkého moře, které se rozkládalo v blízkosti velkého kontinentu Gondwana. Podnebí bylo mírné až chladné, se zřetelnými výlevy, které ovlivňovaly kolísání hladiny. Moře bylo obydleno bezobratlými živočichy, nejznámější zástupci jsou trilobiti, ramenonožci, měkkýši a hlavonožci. Rostlinnou říši reprezentovaly hlavně primitivní organismy typu řas.
- 95 miliónů let
Ke konci druhohor (mezozoika) doputovalo naše území na severní polokouli a stalo se součástí euroasijské desky. Postupně ho zalévá svrchnokřídové moře, které bylo také mělké, ale tentokrát teplé. Nacházíme se na okraji moře, v místech písečných pláží, z nichž vystupují pobřežní skály, o které se láme příboj. Žijí zde různé přisedlé organismy, jako jsou např. ústřice nebo ramenonožci.
Co je tu dnes?
Jihovýchodní okolí Rabštejnské Lhoty je budováno prvohorními (paleozoickými) horninami, které náležejí míčovskému souvrství. Co se týče stáří, pocházejí ze středního ordoviku a jsou součástí většího komplexu hornin, zachovaných z prvohor, tzv. chrudimského paleozoika. Míčovské souvrství budují v těchto místech šedé skalecké křemence. To jsou odolné horniny, původně písčité sedimenty s velkým obsahem křemenné hmoty, jejichž dnešní podobu ovlivnily následné horotvorné pochody. Velmi často jsou v nich přítomny světlé až bílé křemenné žíly, které vyhojily pukliny v hornině. V území mezi Mladoňovicemi až Slatiňany tvoří křemence několik vyvýšenin, protáhlých ve směru od jihozápadu k severovýchodu.
Severozápadní okolí Rabštejnské Lhoty náleží okraji české křídové pánve, která je zde tvořena svrchnokřídovými sedimenty stáří cenoman až spodní turon. Jsou to sedimenty převážně žlutých až šedozelených barev, ve vývoji hrubozrnných až středně zrnitých pískovců, ve kterých jsou patrná zelená zrníčka minerálu glaukonitu. Řadíme je do korycanských vrstev.
Co ovlivnil člověk?
Výchozy křemencových skalek byly předmětem těžby našich předků, kteří je používali hlavně jako kamenivo pro výrobu štěrku a štětu při stavbách silnic, na nich uložené výchozy pískovců sloužily jako zdroj písku pro místní stavební účely.
Těžební činnost brzo odkryla zajímavé geologické fenomény, lom na okraji Rabštejnské Lhoty byl naštěstí opuštěn a v území mohla být vyhlášena ochranná opatření (50. léta 20. století), v lomu Na Podhůře probíhala těžba do konce 80. let 20. století, od té doby slouží lom pro ukládání inertního odpadu a je postupně zavážen. V posledních letech došlo k velké úpravě tohoto těžbou postiženého území, protože lom se stal součástí areálu Rekreační lesy Podhůra.
Co se objevilo?
V lokalitě „Na Skalách“ je ukázkově zachovaná první záplava (cenomanská) svrchnokřídového moře, tzv. transgrese. Na skalním výchozu je dobře patrný podložní šedý křemenec prvohorního stáří, na který jsou uloženy pod úklonem 5 – 10 stupňů vrstvy žlutých až žlutošedých porézních pískovců svrchnokřídového stáří. Na jejich bázi se v původních nerovnostech povrchu křemencové skály nacházejí valouny až balvanité bloky, které dokládají blízkost příbojové zóny. Materiál valounů je tvořen převážně podložními křemenci, dohromady jsou tmeleny písčitou hmotou.
Je to vlastně zkamenělé mořské pobřeží svrchnokřídového moře, ze kterého vyčnívaly křemencové skalky. V pískovcích se také nacházejí špatně zachované zbytky zkamenělin, jako jsou skořápky ramenonožců a zoubky žraloků.
Na dalším místě lokality „Na Skalách“ je zachovaná v křemencích vrstevní plocha se stopami po činnosti ordovických organismů, tzv. ichnofosilie Scolitus. Jednalo se o doupata, která si organismy budovaly v mořském dně, dnes se projevují jako protáhlá trubičkovitá tělesa.
V lomu Na Podhůře byla dokumentována druhá záplava (spodnoturonská) svrchnokřídového moře, bohužel byla zničena v průběhu těžby.
GVO Železné hory 2014
V rámci projektu Železné hory – GVO byla zhotovena informační tabule, umístěná na jižním okraji lokality „Na Skalách“. Samotný geotop se nachází asi 50 m severním směrem, v lesním porostu. Asi 700 m severovýchodním směrem jsou pod rozhlednou Bára vidět pozůstatky stěnového lomu Na Podhůře.