Kde jsme?
GPS: 49° 58′ 17.93″ N, 15° 32′ 42.59″ E
Nacházíme se v severozápadní části Národního geoparku Železné hory, v místech méně skloněné severovýchodní strany svahů Železných hor. V blízkém okolí jsou dvě místa, která si zaslouží naši pozornost.
Kde jsme geologicky?
Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech zachování starohorních (proterozoických hornin). Místní horniny ukrývají svědectví o našem nejstarším moři a vulkánech.
Co tu bylo?
- 750 miliónů let
V průběhu starohor (proterozoika) se nacházelo toto území na jižní polokouli, kde bylo součástí moře v blízkosti pevniny Gondwany. V hlubších částech moře se tvořily mohutné vrstvy jemnozrnných uloženin, občasně přemísťované velkými podmořskými sesuvy. Zároveň zde probíhala podmořská vulkanická činnost spojená s výlevy podmořské lávy. V některých místech vyčnívaly sopky nad hladinu moře a tak docházelo k vývrhům sopečného materiálu do ovzduší a k jeho opětné sedimentaci do vody i na souš.
- 550 miliónů let
Na konci starohor (proterozoika) dochází vlivem pohybu zemských desek ke kadomskému vrásnění, které sdruží dohromady několik blízkých mikrodesek. Původně usazené a vulkanické horniny jsou tlakem deformovány a mírně přeměněny.
Co je tu dnes?
Území v blízkém okolí Sovolusk je budováno horninami, které řadíme k sovoluské skupině železnohorského proterozoika. Skupina se skládá z hornin sedimetárního původu a z hornin vulkanického původu.
Sedimenty jsou většinou šedé barvy a jsou jemnozrnné (jílovité a drobové břidlice), tak hrubozrnné (droby a slepence). Místy se vyskytují fylity, což jsou horniny, které jsou poznamenány následnou slabou metamorfózou.
Horniny vulkanického původu jsou zastoupeny andezit-ryolitovou formací (dříve se pro tyto starohorní vyvřeliny používal termín spilit-keratofyrová formace).
Jsou to horniny, které vznikly utuhnutím lávy, zpevněním pevných vulkanických úlomků (tufy) a nebo smísením produktů vulkanismu se sedimenty (tufity).
Vulkanické horniny byly nalezeny hlavně v okolí Sovolusk, toto území se nazývá sovoluské vulkanické centrum.
Co ovlivnil člověk?
Nacházíme se v krajině s velmi starým podložím, které bylo v průběhu věků podrobeno působení vnějších geologických sil a nyní je zarovnané, obroušené a zakryté mladším sedimentárním pokryvem. Přirozené skalní výchozy se vyskytují velmi sporadicky, většinou jako nevelké balvany v lesním porostu, které z obdělávaných ploch byly dávno odstraněny. Dva opuštěné lůmky, které sloužily pravděpodobně jako zdroj kameniva pro místní účely odhalily geologicky zajímavé skutečnosti.
Co se objevilo?
V lokalitě Skalka u Sovolusk jsou zachovány polštářové lávy, což jsou dobře patrné útvary bochníkovitých až polštářovitých tvarů, které jsou tvořeny výrazně porfyrickými andezity (výlevná hornina s vyrostlicemi minerálů).
Mezerní hmota mezi nimi je tvořena tufitickým materiálem, ve kterém se uplatňují úlomky křemene a prachovců.
Tyto útvary jsou důkazem podmořských výlevů lávy (láva je ze všech stran ochlazována vodou), vznik takové lávy je možné pozorovat i v hlubinách dnešních moří.
V lokalitě bývalého lůmku u silnice na Turkovice se nacházely tence páskované břidlice. Petrograficky se jedná o velmi jemnozrnné prachovce mírně plasticky deformované, s dokonale zachovanou drobně vrstevnatou texturou, ve které se střídají světle růžové a šedé pásky.
Podle některých geologů by mohlo jít o jezerní nebo mořský sediment, který vznikl vlivem střídání teplot (tzv. varvit), jehož vznik může být důkazem střídání ledových a meziledových dob a tudíž svědkem starohorní doby ledové.
GVO Železné hory 2014
V rámci projektu Železné hory – GVO byly zhotoveny dvě informační tabule, které byly umístěny na návsi v centru obce Sovolusky. Asi 600 m jihovýchodně od tabulí při silnici na Turkovice byl v místech dnešních polí provozován mělký lůmek s výchozy páskovaných břidlic. Dnes je tato lokalita zavezena. Asi 600 m severovýchodně od tabulí se nachází mezi poli a pastvinami opuštěný lůmek (dnes přírodní památka Skalka u Sovolusk), přístupný po místní komunikaci ze Sovolusk do Urbanic. Na této lokalitě byly provedeny terénní práce, které sestávaly z očištění skalní stěny a vykácení náletových dřevin v blízkém okolí (GPS: 49°50’8.25″ N, 15°39’8.01″ E).