Kde jsme?
GPS: 49°44’1.97″ N, 15°45’51.17″ E
Nacházíme se v jižním výběžku Národního geoparku Železné hory. Těleso Železných hor zde tvoří výraznou lesnatou kulisu na obzoru, ubíhající směrem k severozápadu k řece Labi. Pod svahem se nachází Doubravská brázda s klikatící se Doubravou, která jej lemuje. To vše budeme mít jako na dlani, pokud postoupíme dále až k hraně štikovského kamenolomu.
Kde jsme geologicky?
Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, kde se míchají přeměněné starohorní (proterozoické) horniny s horninami magmatickými. Místní horniny ukrývají svědectví o síle horotvorných pochodů, tvář dnešní krajiny výrazně ovlivnily pohyby podél hluboké zemské pukliny.
Co tu bylo?
- 550 miliónů let
Na konci starohor (proterozoika) a počátku prvohor (paleozoika) dochází vlivem pohybu zemských desek ke kadomskému vrásnění, při kterém byly původní horniny vzniklé z mořských usazenin a podmořských výlevů lávy tlakově a teplotně přeměněny. Vznikla hluboká zemská puklina, dochází k výstupu magmatických těles, která byla postupně zavrásněna do okolních hornin. Nacházíme se na okraji kontinentu Gondwana na jižní zemské polokouli.
- 350 – 300 miliónů let
Na konci prvohor jsou horniny podrobeny dalšímu horotvornému pochodu (variskému vrásnění), které opět změní jejich látkové složení a způsobí tlakovou deformaci. Horotvorné pochody opět uvolňují ze zemských hlubin žhavé magma. Srážkou mnoha putujících kontinentů vzniká velký superkontinent Pangea, nacházíme se asi v rovníkové oblasti.
- 25 miliónů let
V průběhu třetihor je území složené z pevných přeměněných a magmatických hornin, které vytvářejí plochou zarovnanou vyvýšeninu, pokrytou mladšími druhohorními (mezozoickými) sedimenty, které zde zanechalo svrchnokřídové moře. Území se stává součástí euroasijské desky a doputovalo na severní polokouli. Horniny se nacházejí v nestabilním prostředí v blízkosti starého hlubinného zlomu, proto jsou hojně rozpukány a rozlámány do jednotlivých ker. Alpinské vrásnění v jihovýchodní části střední Evropy, které formuje Karpaty a Alpy je tlakovým impulsem k obnovení pohybu horninových ker, vzájemné pohyby činily v průběhu dalších miliónů let až několik set metrů. Zdvihem severozápadní kry a jejím přesmyknutím přes mladší svrchnokřídové sedimenty je vytvořen základ pro dnešní kulisovitou tvář krajiny, z vyvýšené části území jsou rychleji sneseny sedimentární horniny.
- 2 milióny let
Postupně je ukončen proces zvětrávání a odnosu, který postihl horniny v průběhu třetihor (terciéru) a čtvrtohor (kvartéru). Vlivem střídání dob ledových a meziledových jsou obnažené skály omílány větrem, rozpukány mrazem a krajina je modelována vodními toky.
Co je tu dnes?
Horninové podloží v okolí Štikova je tvořeno jižním výběžkem železnohorského plutonického komplexu, který je v těchto místech tvořen svojí nejstarší částí, tzv. všeradovskou zónou kadomského původu. Jsou zde zastoupeny horniny, které vznikly z magmatu, takže jsou příbuzné granitům (žulám) a jejich příbuzným dioritům, ale následně byly postiženy při horotvorných pochodech tlakovou a teplotní přeměnou (regionální metamorfózou), takže hovoříme o metadioritech či o metagranitoidech. Jsou to horniny tmavě šedé až černé, jemně až drobně zrnité, nad světlými minerály (křemen a živec) převládá černý minerál amfibol. V některých partiích tento minerál převládá a vytváří tak houževnatou přeměněnou horninu amfibolit.
Dále k severozápadu, směrem na Vestec je těleso Železných hor budováno tzv. pláštěm železnohorského plutonu, což jsou přeměněné horniny, které byly také ovlivněny působením magmatického tělesa. Jsou to např. migmatitizované ruly, horniny složené ze dvou složek – rulové a granitové, které jsou různě promíchány.
Na své jihozápadní straně je těleso Železných hor lemováno mezozoickými (druhohorními) sedimentárními horninami ze svrchní křídy. Jsou to zpevněné původní písčité a jílovité usazeniny, které zde zanechalo svrchnokřídové moře, dnes jsou z nich pevné jílovce, slínovce a pískovce.
Modelaci krajiny ovlivnila tektonická linie regionálního významu, která se projevuje v území od Týnce nad Labem až po Krucemburk, Nazývá se železnohorský zlom a je součástí staré hluboké zemské pukliny, tzv. labského lineamentu (soustava zlomů v blízkosti Labe).
Strmý jihovýchodní svah Železných hor je projevem tzv. saxonské tektoniky, která byla odezvou na alpínské vrásnění. Podél železnohorského zlomu došlo k pohybu horninových ker, kra s tělesem Železných hor byla vyzdvižena o několik set metrů a přesmykla se přes mladší svrchnokřídové sedimenty. V severovýchodní vyzdvižené části Železných hor byly tyto sedimenty rychle odneseny, k povrchu se dostala dosud skrytá hlubinná magmatická tělesa. V jihovýchodní pokleslé části pod svahem Železných hor zůstaly zachovány v tzv. křídě Dlouhé meze, kde vyplňují Doubravskou brázdu. I tyto sedimenty se rozpadly do jednotlivých ker, které jsou od sebe odděleny zlomy kolmými nebo kosými na průběh hlavního železnohorského zlomu.
Co ovlivnil člověk?
Stojíme na jednom z míst, kde v reálných podmínkách vidíme, jak se vyvíjel střet zájmů mezi využíváním surovinového bohatství krajiny a ochranou přírody, snahou o zachování její malebnosti a otisku našich předků.
Lesnatá kulisa Železných hor je východně od obce Sloupno porušena. K vytvoření jizvy v podobě kamenných schodů, které jsou viditelné zdaleka, došlo hlavně od konce 60.tých let 20. století do konce 80.tých let 20. století. Nejdříve byl proveden geologický průzkum na vyhledávání suroviny pro výrobu štěrku a kamene pro stavební účely. Průzkum ověřil ložisko, vypočítal zásoby kamene a posléze byly vytvořeny právní dokumenty, které vymezily výhradní plochu ložiska a těžený dobývací prostor. Plochy tehdy stanovené zabírají široké okolí lomu i s celou osadou Štikov s památnou Štikovskou lípou. Část vesnické zástavby tehdy skutečně ustoupila těžbě kamene a kamenné schody, které vytvářejí jednotlivé etáže stěnového lomu, jsou vidět z velké dálky.
Co se objevilo?
Území je od roku 1991 součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory, která zaštiťuje velkoplošnou ochranu přírody a krajiny. Zároveň dochází na poli ochrany přírody ke vzniku samosprávních a občanských iniciativ. Jsou to lidé na druhé straně barikády, kteří vyvíjejí snahu o vymezení pravidel, která by stanovila podmínky těžby tak, aby nedošlo k rozdrobení této malebné části Železných hor na štěrk a aby nebyla ohrožena Štikovská lípa. V roce 2005 získává Štikovská lípa titul Strom hrdina v celostátní soutěži Strom roku, protože svým ochranným pásmem poněkud přibrzdila těžbu v lomu. Od té doby dochází ze strany těžařů k určitým kompromisům a doufejme, že i nadále se budeme kochat ve stínu starobylé lípy vyhlídkou, kterou nám nabízí upravená a oplocená hrana lomu na Železné hory a Podoubraví.
GVO Železné hory 2014
V rámci projektu Železné hory – GVO byla zhotovena informační tabule umístěná na západním okraji osady Štikov, v blízkosti památné Štikovské lípy. Hrana lomu se nachází asi 100 m západně od informační tabule. Lom je činný a přístupný pouze se souhlasem provozovatele.