Kde jsme?
GPS: GPS: 49° 42′ 52.61″ N, 15° 42′ 45.24″ E
Nacházíme se v jižním výběžku Národního geoparku Železné hory, v místech budovaných Chotěbořskou pahorkatinou. Členitý reliéf má generální směr sklonu od jihozápadu k severovýchodu. Malebná krajina východního okolí města Chotěboř je učebnicovou ukázkou působení vnějších geologických sil na zemský povrch.
Kde jsme geologicky?
Nacházíme se v Českém masivu, který je zde budován metamorfovanými horninami kutnohorského krystalinika. Jsou to převážně ortoruly a migmatity, s jejichž stářím si geologové zatím nejsou úplně jistí. Pravděpodobně jsou to původně starohorní nebo prvohorní vyvřelé intruzivní horniny, které byly přeměněny během dalších horotvorných pochodů.
Co tu bylo?
- 25 miliónů let
V průběhu třetihor je území Českého masivu složené z pevných přeměněných a magmatických hornin, které vytvářejí plochou zarovnanou vyvýšeninu, pokrytou mladšími sedimenty. Horniny jsou provrásněné a také hojně rozpukáné a rozlámané do jednotlivých ker. Alpinské vrásnění v jihovýchodní části střední Evropy, které formuje Karpaty a Alpy je tlakovým impulsem k obnovení pohybu horninových ker až o několik set metrů. Rychlý zdvih území zvyšuje erozní účinky vodních toků, které se s novou silou začnou zařezávat do svého podloží. Zároveň dochází k odnosu pláště ze sedimentárních hornin.
- 2 milióny let
Během čtvrtohor jsou obnažené skály omílány vodou, větrem, rozpukány mrazem, dochází k jejich zvětrávání a ke vzniku charakteristických skalních útvarů. Vodní toky dále modelují svá řečiště.
Co je tu dnes?
Ve východním okolí města Chotěboř, mezi obcemi Bílek na jihovýchodě a Dolním Mlýnem na severozápadě se nachází přírodní rezervace Údolí Doubravy. Jedná se o skalnaté kaňonovité území, místy se soutěskami se skalnatými stěnami nebo s útesy nad nárazovými břehy. V horní části údolí překonává Doubrava výškový rozdíl 55 m, na tomto úseku jsou prahy a malé vodopády. K výrazným skalním dominantám patří skalnatý ostroh Hrádku, mohutný skalní ostroh Sokolohrady a skalní pilíř Čertův stolek. Koryto řeky Doubravy je hrubě balvanité, s četnými peřejemi, místy se zužuje a vytváří kaskády (nejvýraznější je Velký vodopád, cca 2,5 m vysoký). V území se nacházejí četné geomorfologické útvary vzniklé působením vody a mrazu (mrazové sruby, dutiny až jeskynní útvary, úpatní výklenky, obří hrnec).
V průběhu toku Doubravy se nachází řada zakleslých meandrů, kde dochází k prudkým změnám směru údolí.
GVO Železné hory 2014
Územím prochází naučná stezka dlouhá 4,5 km, s výškovým rozdílem cca 80 m. V roce 2014 proběhla kompletní rekonstrukce naučné stezky Údolí Doubravy, která zahrnovala instalaci nových stojanů pro naučné panely a nové zpracování naučných tabulí. Moderní pojetí tabulí se dotklo obsahového i grafického zpracování. V témže roce došlo i k rekonstrukci přístupových tras na vybraných místech celé naučné stezky z důvodu bezpečnějšího zpřístupnění celého údolí.