Bezobslužné informační stanoviště – BIS
GPS: 49°51’25.89″ N, 16°0’31.73″ E
Informační systém pro návštěvníky Železných hor a pro geoturisty je v plenéru na území CHKO Železné hory a Národního geoparku Železné hory rozdělen do několika úrovní. K základním prvkům patří Bezobslužné informační stanoviště – BIS. Výběr lokality pro umístění BIS nebyl náhodný, musí splňovat vždy mnoho kritérií, která reprezentují vždy jedno z pěti témat, obsažené v logu projektu GVO a Geoparku Železné hory.
Pro umístění BIS s tématem druhohory – mezozoikum, bylo zvoleno návrší mezi Zbožnovem a Štěpánovem u Skutče s výhledem na údolí svaté Anny a město Skuteč.
Lokalita se nachází na jižním okraji české křídové pánve, při kontaktu železnohorského plutonu v jihovýchodním okolí a hlinským paleozoikem a proterozoikem (hlinská zóna) v severovýchodním okolí.
Česká křídová pánev je zde reprezentována perucko-korycanským a bělohorským souvrstvím o celkové mocnosti 60 m až 80 m, a to ve facii vápnitých písčitých prachovců a slínovců (opuky) a dále glaukonitických pískovců s lokálně vyvinutými polohami až písčitých vápenců. Sladkovodní až brakický cyklus je typický světlými pískovci, při bázi s polohami slepenců a tmavých jílovců. Pro skutečsko jsou typické rychlé faciální změny perucko-korycanského souvrství, tyto změny jsou odrazem členitého předkřídového reliéfu (zátoky, lokální deprese a hraniční valy).
Železnohorský pluton je reprezentován granitoidy řady granit až křemenné gabro, s doprovodem bazických intruziv – gaber. Granitoidy jsou otevřeny řadou lomů, z nichž některé jsou i v současné době využívány. Hlinecké paleozoikum, které spadá do regionální jednotky hlinská zóna je reprezentováno sedimenty řady grafitické břidlice, silicity, prachovce, droby a pískovce ordovicko-silurského stáří, které jsou na styku s granitoidy kontaktně metamorfovány za vzniku plodových břidlic, chiastolitických břidlic až cordieritických rohovců. Z tohoto hlediska patří území ke klasickým terénům s vývojem kontaktní zóny. Hlinecké paleozoikum je v některých pasážích fosiliferní.
Putování za druhohorami je proto nejlépe začít od Štěpánova, mimo jiné se jedná o vynikající pohledovou lokalitu. Záběr v plenéru zahrnuje pohled na všechny tři výše uvedené regionální jednotky. Navíc je z tohoto místa i instruktivní pohled do erozního údolí Svatoanenského potoka (kuestovitý – schodovitý reliéf), ve kterém je založeno jímací území pro zásobování města Skuteč a okolí. Tato skutečnost představuje i logický přechod pro diskusi na téma hydrogeologie (viz lokalitu 33 – stanoviště BIS v Podlažicích), protože převážná část podzemních vod je vázána právě na sedimenty druhohorního stáří.
BIS se sestává z dřevostavby, ve které je instalováno pět tabulí s obecným rozvedením tématu druhohory. Na nich jsou i odkazy na devět geotopů v Železných horách, kde byly zabudovány informační tabule s odkazy na blízké fenomény souvisejícími s obdobím, ve kterém došlo k největší záplavě území křídovým mořem, a ze kterého se v sedimentech zachovala bohatá fauna (amoniti, korýši, mlži, mořské houby či žraločí zuby).
V okolí dřevostavby jsou rozmístěny horninové bloky z území Železných hor, které zahrnují 9 dostupných ukázek z 6 lokalit. Jedná se slepence, pískovce, písčité vápence, prachovce (opuky), slínovce i jílovce s florou i faunou. Horninové bloky jsou většinou naleštěny a vždy opatřeny pylonem s komentářem o původu a složení horniny, který je opatřen i barevnou mikrofotografií.
Struktura BIS umožňuje návštěvníkům (geoturistům) Železných hor snadnější orientaci a výběr dalších lokalit.